Většina druhů draků patří mezi plazy a s touto třídou živočichů mají mnoho společného, jako je kladení vajec, ačkoliv o své mláďata pečují dobře.Neobyčejní jsou tím, že jako jediní tvorové kromě člověka dokážou smysluplně hovořit.Neplatí to však pro všechny.Tuto dovednost provděpodobně získávají jen starší zkušení draci.

Kosterní soustava draků se značně podobá soustavě jiných savců.Zajímavý rozdíl se týká draka evropského, který má dvě křídla a čtyři nohy.Na rozdíl od ptáků však draci nemají žádnou velkou vidlici, na kterou by se upínaly silné létající svaly.Je na místě přidat poznámku o současné paleontologické mánii.Tato nová, takzvaná věda se zabývá vyhrabáváním obrovských zvápenatělích kostí, o kterých prohlašuje, že patří nějakému druhu vyhynulích super ještěrů nazívaných dinosauři.Autor této knihy nebude zkoušed důvěřivost svých čtenářůa zabývat se takovými výmisly, ale pouze poznamená, že jestli jsou ty kosti skutečné, nemohou patřit žádnému z dlouho nežijících draků, neboť nalezené kostry ve většině případů nemají křídla.

Svalová soustava draků je podobná soustavě velkých ještěrů, avšak s několika znaky, které jsou běžnější u ptáků.Velké svaly u základny křídel jsou potřebné k tomu, aby drak mohl vyvinout dostatečnou sílu na vzlétnutí.Zatím však vůbec nepanuje shoda v tom, jakým způsobem draci dokážou vzlétnout, protože postrádají hlavní aerodynamický rys ptáků, a to jejich lehkos

.Určitý počet mávnutí křídely může sice drakovi umožnit vznést se do nějaké výšky, ale pokud bychom se na draka dívali a priori jako na teoretický, a ne na skutečný model, nutně bychom museli dospět k názoru, že schopnost vznést se do nebes je u něj stejně pravděpodobná jako u výmyslů excentrického Francouze Louise Bleriota a "létajících strojů" těžších než vzduch, se kterými v Americe právě experimenuje pokoutná společnost Wright Cycle Company.(z posledním nesouhlasím, protože dnes je normální, že letadla brázdí oblohu)

Krmení a trávení:Trávení je u draků poměrně jednoduché.Všeobecně platí, že drak sežere svou kořist vcelku, kdykoliv je to možné.Když ne, roztrhá ji je na malé chutné kousky.Drak žere jednou za několik týdnů.Někdy když sežere něco tuhého, anebo něco s opancéřovanou vnější schránkou, klidně svou kožist vyzvrací, aby z ní odstranil skořápku, a griluje na plameni, dokud není pěkně měkká a šťavnatá.

Vnější znaky:

Křídla-Ke křídlům draka evropského , až překvapivě připomíná křídla netopýra, jsou připojené malé "prsty", které drakovi pomáhají lézt po strmích útesech (tedy i po vysokých budovách).

Šupiny-Tvrdé dračí šupiny dokáží odolávat většině nábojů a s použitím ocelových nýtů se z nich dá vyrobit neprůstřelné brnění.

Drápy-Drak musí dávat pozor, aby si neožehl drápy, tvořené podobně jako naše vlasi a nehty keranitem (hrozně pak totiž zapáchají).

Oči-Draci mají ze všech zvířat nejlepší zrak a kdysi byli zabijeni proto, aby jejich oči mohly být použity do dalekohledů.Je možné, že Galileo použil ve svém prvním dalekohledu dračí čočku, než si uvědomil, že dobré čočky se dají vyrobyt i ze skla.

Zuby-Staré zuby draka, které se stářím nebo častým používáním opotřebují, jsou podobně jako u jiných plazů neustále nahrazovány novými.